Vegetace a voda jsou důležitou součástí krajiny i městského prostředí. Společně dokáží ovlivňovat mikroklima, například právě jako aktivní chladící činitelé. Pomocí takzvaného oázového efektu mohou zmírňovat teploty ve městech a eliminovat dopad městských tepelných ostrovů na klima. Touto problematikou se zabývá i celá řada prací z Jihočeské univerzity, které se zaměřují na problematiku teploty v Českých Budějovicích. Ty poukazují na důležitost zeleně ve městě a také prokazují, že jak vegetace, tak i vodní plochy mají nejnižší naměřené plochy v městské zástavbě.
Zakomponování zelené infrastruktury do měst v boji proti efektu městského tepelného ostrova.
Krajina s vegetací a dostatkem vody se chladí hlavně výparem vody, tedy evapotranspirací. V krajině bez vegetace chybí voda, která by mohla vázat energii pro výpar, (odpařuje se jen malé množství vody z půdy). Většina energie je tak využita pro ohřev povrchu a od něj se ohřívá vzduch.
Porovnání ortofota a termálních dat ze stejného období. Vlevo je náměstí Přemysla Otakara II., vpravo nádrž Bagr v parku Stromovka
Parky a vodní plochy tak slouží jako možný úkryt před vysokými teplotami. Mají ale i rekreační, psychologickou, estetickou a též environmentální funkci. Různé studie prokazují pozitivní efekt přírodního prostředí na duševní zdraví. Pomáhá se zbavit mentální únavy či navozuje pocit pohody a snižuje agresivitu. Mladí lidé preferují vizuální aspekty parků, zatímco lidé staršího věku pozitivněji vnímají zvukové stimulanty, jakými jsou například zvuky vody či zpěv ptáků.
Vodní plochy a vegetace podporují biodiverzitu a poskytují prostředí pro všelijaký život na Zemi od mikroorganismů, přes hmyz, po ptáky a savce. Samozřejmě čím více jsou vodní plochy a plochy zeleně přírodě blízké, tím více biodiverzitu podporují.
Rozmanitost rostlin ve Stromovce
Od počátku 90. let se ve Stromovce začaly kosit dříve zanedbávané luční porosty, čímž se stav parku významně zlepšil. Ve stromových porostech převládá bříza bělokorá, lípa malolistá a olše lepkavá. Zvyšuje se zastoupení dubu letního, buku lesního, javoru klenu a javoru mléče. Z významných dřevin se zde vyskytují např. buk lesní červenolistý, javor stříbrný, korkovník amurský a liliovník tulipánokvětý. Luční porosty mají na části plochy dosud přirozený charakter.
Na středně vlhkých stanovištích se vyvinul typ ovsíkových luk, v nichž převažují trávy lipnice luční, kostřava luční, psárka luční a trojštět žlutavý. Z doprovodných květnatých druhů zde rostou zejména zvonek rozkladitý, lomikámen zrnatý, chrastavec rolní, pampeliška srstnatá a kohoutek luční. Louky na střídavě vlhkých stanovištích jsou charakterizovány zvýšeným zastoupením totenu lékařského, rdesna hadího kořene, výskytem bukvice lékařské, svízelu severního a chrpy luční. V roce 1993 bylo ve Stromovce orientačním botanickým průzkumem zjištěno celkem 135 bylinných druhů cévnatých rostlin.
Od roku 2016 se v lesoparku nachází šest tzv. květnatých pásů s převážně přirozenými druhy rostlin a mozaikové plochy s řadou druhů travin. Květnaté pásy mají estetickou i environmentální funkci a jsou ukázkou soužití přírody a města. Proto aby veškeré pozitivní funkce plnily naplno, je potřeba, aby návštěvníci parku květnaté pásy nijak nepoškozovali a rozkvetlé rostliny netrhali. Květnaté pásy zvyšující diverzitu a heterogenitu prostředí, poskytující potravu, útočiště a možné místo k rozmnožování pro hmyz.
Pásy nejsou intenzivně sečeny jako okolní travnaté plochy parku, a tak jsou hojně navštěvovány opylovači. Mezi rostliny květnatých pásů Stromovky často navštěvované hmyzem patří např. kakost luční, sléz pižmový, mrkev obecná, řebříček obecný, chrpa luční, kopretina bílá, srdečník obecný, dobromysl obecná a svízel bílý. Dále v pásech můžeme vidět kvést např. i rozrazil rezekvítek, silenku širolistou bílou, pryskyřník plazivý a prudký, lnici obecnou, rožec obecný a kakost luční. Městské parky a vodní plochy jsou i místem pro život různých druhů zvířat. Více o biodiverzitě živočichů se píše v kapitole Biota.
