Je kvalita vody v Bagru vyhovující?
Eutrofizace, tedy obohacení vod živinami, je proces běžně probíhající v našich vodních nádržích. Když mluvíme o živinách, máme na mysli především dusík a fosfor uvolňovaný jednak z půdy a sedimentů, ale také při rozkladu odumřelých živočichů a rostlin. Člověk do těchto, jinak přirozeně probíhajících procesů, zasahuje a přispívá svou činností. Do našich vod se tak dostává v nadbytku fosfor a dusík pocházející ze zemědělských hnojiv, živočišného odpadu, a dokonce i odpadních vod z běžných domácností. Kromě dusíku a fosforu pak můžeme ve vodách nalézt také pesticidy, farmaka nebo výjimečně i těžké kovy.
Zůstaňme ale u Bagru a jeho problematiky. Ta spočívá především v nadbytku živin s původem v zemědělství a odpadních vodách přinášených Zlatou stokou, která protéká starou zástavbou v Litvínovicích. Přinášené živiny se tak koncentrují právě v Bagru a nádrž se stává silně eutrofní, tedy silně živinově zatíženou, a to může mít významný vliv na ekologickou i estetickou funkci nádrže.
Jak nám živiny narušují prostředí Bagru?
A v čem tedy tkví problém? Právě dusík a fosfor jsou důležitými živinami, které umožňují růst takzvaného fytoplanktonu, tedy společenstva sinic a řas způsobujících nám známý vodní květ (viz. obrázek níže). Děje se tak především v období léta, kdy vyšší teploty vody společně s dusíkem a fosforem vytvářejí ideální podmínky pro jeho růst. A právě zelený vodní květ lze v letních měsících na Bagru jen těžko přehlédnout. Pokud pomineme odpudivý vzhled, který vodní květ Bagru dodává, celá problematika přemnožení fytoplanktonu je poněkud složitější. Abychom si mohli celý problém správně vysvětlit, je zapotřebí zmínit, že fytoplankton neboli sinice a řasy ve volném vodním sloupci, jsou organismy řadící se mezi takzvané primární producenty, tedy organismy schopné produkovat kyslík. Tento jev, zvaný fotosyntéza, probíhá během dne v horních prosvětlených vrstvách vody, ve kterých fytoplankton hojně narůstá a odebírá z vodního sloupce oxid uhličitý. Po setmění však probíhá proces opačný a fytoplankton naopak kyslík spotřebovává, tedy respiruje, a produkuje oxid uhličitý. V některých případech může docházet ve spodních hladinách vody, především pak u dna, až k úplnému vyčerpání kyslíku a takzvanému kyslíkovému deficitu, který řada organismů špatně snáší. S množstvím kyslíku a oxidu uhličitého úzce souvisí i hodnota pH, tedy kyselost či zásaditost vody, která je důležitým aspektem pro prosperitu vodního prostředí. Vysoká produkce kyslíku během dne a zároveň jeho vysoká spotřeba v noci způsobuje výrazné výkyvy hodnot pH, a to komplikuje život organismů pod hladinou.
Fytoplankton utvářející výrazný vodní květ na hladině Bagru ze dne 26. 8. 2022 (Foto: M. Dvořáková).
Jak s tím vším souvisejí ryby?
Právě složení rybí obsádky souvisí s kvalitou vody v Bagru více, než by se mohlo na první pohled zdát. Svou roli zde hraje takzvaná trofická kaskáda (viz. obrázek).
Schéma potravní kaskády ve vodním prostředí (M. Dvořáková)
Pokud si celou kaskádu vysvětlíme od spodu nahoru, vidíme, že nám již známý fytoplankton může být aktivně filtrován jinými vodními organismy. Těmi jsou drobní živočichové označovaní jako zooplankton. Jedná se především o malé druhy planktonních korýšů, kteří aktivně filtrují vodu a mezi jejichž potravu patří mimo jiné také sinice a řasy. Tento zooplankton je zároveň vyhledávanou potravou pro další vodní živočichy jako jsou ryby, především pak drobné planktivorní druhy (tedy druhy živící se výhradně zooplanktonem) a rybí plůdek. Takovým případem je například okoun říční, který se v Bagru hojně vyskytoval, ale nedorůstal zde velikostí, při kterých již přechází na dravý způsob života. V Bagru tak aktivně lovil zooplankton. Typickými planktivorními druhy žijícími v Bagru byly pak například ouklej obecná nebo plotice obecná.
Okoun říční chycený při odlovech na Bagru ze dne 5. 10. 2022 (Foto: M. Dvořáková).
Při vysokých hustotách ryb může velký (tzv. hrubý) zooplankton prakticky chybět. Fytoplankton tím pádem přichází o svého hlavního predátora a může nerušeně navyšovat svou biomasu a postupně tak pokrýt celou vodní nádrž. Regulace rybí obsádky na Bagru může být relativně jednoduchou metodou, jak podpořit rozvoj filtrujícího zooplanktonu v nádrži a snížit tak v letních měsících výskyt vodního květu.
Tohoto stavu lze dosáhnout dvěma způsoby. Jedním z nich je vysazení dravých druhů ryb, tzv. piscivorů (viz. obrázek výše), kteří mohou v určité míře redukovat vysoké stavy menších, planktivorně se živících druhů ryb. Druhou, v případě Bagru efektivnější metodou, mohou být přímé odlovy a snížení celkového množství ryb v nádrži na minimum.
V případě, že by se stav rybí obsádky v Bagru podařilo udržet na minimu, mohlo by se to odrazit v kvalitě vody již v prvním roce po provedení takovéhoto zásahu. Pro viditelné výsledky je však zapotřebí také předcházet opětovnému zavlečení ryb do nádrže. Ať už se jedná o ryby přinesené Zlatou stokou z Vltavy, což se dá předpokládat a v jisté míře se tomu asi nevyhneme, ale také o prevenci proti úmyslnému vysazování ryb veřejností. Nezbytné je, aby obyvatelé města a obecně návštěvníci Stromovky byli dobře informováni o problematice Bagru a porozuměli důležitosti prevence proti vysazování ryb. Při opětovném výskytu ryb riskujeme, že nikdy nedosáhneme požadovaných výsledků, a tudíž ani voda v Bagru nebude nikdy čistá tak, jako bychom si přáli.
Voda do Bagru by se měla vrátit již v průběhu jara a v případě, že se nám po napuštění podaří udržet nádrž bez ryb, popř. s minimální rybí obsádkou, mohly by se kýžené výsledky dostavit poměrně brzo a návštěvníci parku by si tak mohli užít pohledu na vodní plochu bez zeleného vodního květu již toto léto.
