Děti v nejchudších zemích a krizových oblastech světa strádající nedostatkem vody čelí kombinaci tří hrozeb: závadné vodě, riziku infekčních nemocí kvůli nedostatečné hygieně a klimatickým výkyvům.
Každý den umírá na nemoci související se závadnou vodou více než tisíc dětí do 5 let.
Situace je nejtíživější v 10 afrických zemích: Beninu, Burkině Faso, Kamerunu, Čadu, Pobřeží slonoviny, Guinei, Mali, Nigeru, Nigérii a Somálsku, což dělá ze západní a střední Afriky nejen z nejhorších regionů pro život. Mnoho z těchto zemí, zejména v oblasti Sahelu, čelí také ozbrojeným konfliktům, které dále ztěžují dětem přístup k čisté vodě a sanitaci.
Zatímco klimatické změny se projevují na po celém světě, nikde na Zemi nejsou rizika tak závažná jako v Africe. Obrovské bouře, záplavy a nebývalá sucha ničí domy a nemocnice, kontaminují vodní zdroje, vytvářejí výživové krize a přispívají k šíření nemocí. Bez naléhavých opatření jsou v ohrožení miliony dětí.
Když promluví čísla
Na 10 nejteplejších místech světa nemá přístup k vodě každé třetí dítě a každé druhé nemá přístup ani k základnímu hygienickému zázemí. Velký problém je také hygiena rukou, tři čtvrtiny dětí si nemohou umýt ruce, protože nemají doma mýdlo nebo vodu.
V důsledku toho je v těchto zemích největší míra dětských úmrtí na nemoci způsobené závadnou vodou, jako jsou průjmová onemocnění. Každý den umírá na nemoci související se závadnou vodou více než tisíc dětí do 5 let, přičemž přibližně 2 z 5 dětí žijí pouze v těchto 10 zemích. V posledním roce čelilo 6 z 10 dětí epidemii cholery.
Zvyšující se průměrná teplota – která urychluje replikaci patogenů – roste v částech západní a střední Afriky 1,5krát rychleji, než je celosvětový průměr. Hladiny podzemních vod klesají, což vyžaduje, aby některé komunity kopaly studny dvakrát tak hluboké než před deseti lety. Srážky jsou dnes nevyzpytatelnější a intenzivnější, což vede k povodním, které kontaminují vzácné zásoby vody.
Voda jako válečná taktika
Dopady ozbrojených konfliktů v některých zemích mohou zvrátit dosavadní pokrok v oblasti pitné vody a hygieny. Například v Burkině Faso se staly útoky na vodovodní zařízení válečnou taktikou vedoucí k vysídlení komunit. V roce 2022 bylo v této zemi napadeno 58 vodních zdrojů – oproti 21 v roce 2021 a 3 v roce 2020. Kvůli tomu ztratilo v posledním roce přístup k nezávadné pitné vodě 830 000 lidí – z nichž více než polovina jsou děti.
Co můžeme udělat?
Uprostřed akutních krizí UNICEF poskytuje pitnou vodu nebo tablety na její vyčištění a zajišťuje hygienické balíčky. Instaluje také nádrže na dešťovou vodu, učí místní komunity, jak s vodou dobře hospodařit a dětem, které trpí infekcemi ze špinavé vody, podává orální rehydratační sůl, která účinně dodává potřebné minerály. Komunitám také pomáhá najít nové vodní zdroje pomocí různých moderních technologií a opravuje vodovodní infrastrukturu tak, aby se zamezilo budoucím haváriím a kontaminaci.
K tomu, aby byla voda dostupná pro všechny, nestačí jen postavit vodovodní infastrukturu. Nejhůře zasaženým zemím UNICEF pomáhá k vodovodním službám, které jsou bezpečné, udržitelné a odolné vůči klimatickým změnám, konfliktům a přírodním katastrofám. Neúnavně pracuje také na tom, aby byla voda dostupná v domácnostech i institucích, obzvláště v nemocnicích a školách. Jednou z metod, jak zajistit dostatek pitné vody navzdory klimatickým změnám, jsou hloubkové vrty se solárně poháněnými čerpadly.
Solární vodní systémy mohou zajistit zdraví dětí a zároveň snížit emise z dieselových systémů. Snižují dopady klesající hladiny vody a změn klimatu tím, že umožňují čerpání z hlubších vrstev pod zemí – a to i během sucha nebo v době, kdy vysychá mnoho mělkých studní. Nejdůležitější je, že zůstanou v provozu i ve chvíli, kdy jiné elektrické systémy nefungují. Na rozdíl od tradičních ručních čerpadel lze solárně napájené systémy využít k uskladnění vody a mohou zásobovat vodou pro více účelů, čímž se voda stává dostupnou pro větší počet obyvatel.Tím se zkracuje doba chůze a čekání a voda může být snadno dostupná školám, zdravotnickým zařízením i celým komunitám.
