Město České Budějovice leží na soutoku dvou nádherných řek Malše a Vltava. Ty ale nepovšimnuty městem ladně protékají. Stejně nepovšimnuty jsou mnohé rybníky, které se nacházejí na území našeho královského města. Představte si, že v Budějovicích je 6 tekoucích vod, a minimálně 15 větších rybníků. A to není zdaleka všechna voda rozkládající se v tomto krásném městě. Pokud o nějaké další víte a není zde uvedena, napište nám o ní, kde se nachází a rádi doplníme do seznamu.
Toky
Dobrovodská stoka (Dobrovodský potok)
Po Malši největší z pravostranných přítoků Vltavy. Pramení u Třebotovic (zdrojem vody je mu Lusný rybník) a území města překračuje přibližně na jeho severozápadní části. Původní koryto šlo městem přes Kasárenskou ulici, Žižkovu třídu a u městských hradeb se vléval do Mlýnské stoky. Po fatálních záplavách v závěru 19. století bylo jeho koryto přeloženo podél trati a ústilo do Vltavy u Suchomelského mlýna. Na konci 60. let minulého století byl jeho tok prodloužen v souvislosti se stavbou jezu v Českém Vrbném. Původní městské koryto se stalo součástí kanalizace.
GPS:
začátek 48.966771, 14.541274
soutok 49.016685, 14.452166
Dubičný potok (alt. Hlinecký potok nebo Vrátecký)
Pramení východně od Malého Dubičného. Původně protékal Lannovou třídou a pod hradbami se vléval do Mlýnské stoky. Po úpravě Dobrovodského potoka se i jeho cesta zkrátila a stává se jeho součástí u křížení ulic Vodní a U Jeslí. Stejně jako u Doborovského potoka se původní koryto stalo součástí městské kanalizace.
GPS:
začátek 48.980305, 14.515898
soutok 48.977224, 14.492466
Malše
Druhá českobudějovická řeka s celkovou délkou 96 km (89,3 km v Česku) překročí hranice města jako Vltava v jeho jižní části (Roudné) kousek před jezem U Špačků. Svůj vodní život končí vlitím do řeky Vltava v historickém centru, přičemž část těsně před tím odtéká do Slepého ramene – původně se vlévala do Vltavy nad jezem u kapucínské valchy, díky čemuž říční ramena řeky Vltava vytvářela skutečný ostrov (Sokolský ostrov). Kvalita vody v řece je dobrá, (II. třída), proto je tradičním koupalištěm u Malého jezu.
GPS:
začátek 48.947108, 14.486273
soutok 48.972907, 14.469721
Mlýnská stoka Umělý vodní tok (původně boční rameno Malše). Sloužila k napájení hradního příkopu jako součást opevnění města. Původně byla příkopem spojena s Malší. Nad ústím do Vltavy poháněla Zadní mlýn. V rámci regulace Vltavy byla její délka prodloužena a dnes ústí do koryta Vltavy těsně za Jiráskovým jezem s vodní elektrárnou.V 60. letech minulého století došlo k jejímu částečnému zakrytí při stavbě kulturního domu Metropol. Voda dnes teče pod celým Senovážným náměstím a na světlo pak opět vykoukne zezadu hlavní pošty. GPS: začátek 48.956306, 14.479579 soutok 48.976940, 14.467367
Slepé rameno
Původně zde nekončila řeka Vltava, ale byl tu jez, který vzdouval vodu k Přednímu mlýnu (dnes Hotel Budweis). Dokonce zde byla i sokolská plovárna (od roku 1899). Během let 1927 – 1931 došlo k regulaci hlavního průtoku Vltavy, kdy byla tato převedena do nového koryta a rameno u Předního mlýna přehrazeno hrází. Při výstavbě hráze bylo zasypáno téměř celé koryto pod mlýnským jezem, pouze jeho část byla upravena do vyústění Mlýnské stoky.
GPS: 48.976351, 14.471143
Vltava
Se svou délkou 430,2 km je nejdelší českou řekou. Hranice Českých Budějovic překročí na začátku městské části Rožnov, město pak opouští v jeho severní části za sídlištěm Vltava těsně před železničním mostem (trasa České Budějovice – Hluboká nad Vltavou). Na okraji historického centra města u Sokolského ostrova přibírá vody z druhé českobudějovické řeky Malše.
GPS:
začátek 48.942280, 14.463170
konec 49.019551, 14.449929
Rybníky
Bagr
Nachází se v českobudějovickém parku Stromovka (68 hektaru) asi 5 minut chůze od historického centra. Rybník s plochou přibližně 2,6 hektaru byl původně místem, kde se těžil štěrk. Po skončení těžebních prací byla oblast zalita vodou, což vedlo k vytvoření městského rybníka.
GPS:
48.971316, 14.456512
Bor
Nachází se v městské části Husova kolonie.
GPS:
48.987668, 14.499825
Kamenný rybník
Tato vodní plocha se nachází těsně vedle Okružní silnice. Jedná se o chovný rybník.
GPS:
48.988338, 14.505939
Lišovský rybník
Vodní plocha nacházející se mezi sídlištěm Máj a Zavadilkou.Ra
GPS:
48.988679, 14.433418
Mladohaklovský rybník
Rybník najdete schovaný na okraji sídliště Máj směrem na Zavadilku.
GPS:
48.990470, 14.437251
Na Hlíně
Rybník najdete na okraji Českých Budějovic a Dobré Vody u Českých Budějovic v těsné blízkosti dálnice D3 (v současné době rozestavěný úsek).
GPS:
48.973499, 14.514584
Novohaklovský rybník
Místně nazýván Haklák se nachází na západě města. Byl uměle vytvořen roku 1579. Díky své poloze vůči jižnímu větru je hojně využíván pro vodní sporty – windsurfing. Není to chovný rybník a jednou za dva roky se vypouští.
GPS:
48.991521, 14.405047
Pilmanův rybník Nachází se v severní části města nedaleko Husovy kolonie vedle silnice Generála Píky. Z druhé strany této silnice se nachází historická památka Pilmanův dvůr (Charvátův). GPS: 48.993323, 14.487792
Světlík Pro Budějčáky spíše známý jako Nemaničák. Dříve tato vodní plocha sloužila jako veřejné koupaliště: blíže k Okružní ulici placená s občerstvením, na druhé straně (už na území Nemanic) volná pláž. Dnes se na místě placené část nachází Wake Park CB. GPS: 49.003718, 14.488776
Šafránek
Leží kousek od rybníku Bor v Husově kolonii. Jedná se o chovný rybník
GPS:
48.985801, 14.494634
Starohaklovský rybník
Starší bratr Novohaklovského rybníku, který bych uměle vyhlouben roku 1527. Najdete jej v severní části Haklových Dvorů. Rybník je součástí rybniční soustavy zbudované na stokách odbočujících z Dehtářského potoka. Stoka do rybníku vtéká ze západu, na východní straně je zbudována relativně nízká a 700 m dlouhá hráz. Výtok ze Starohaklovského rybníku teče dále do rybníka Černiš. Rybník slouží k polointenzivnímu chovu ryb, provozovatelem jsou Lesy a rybníky města České Budějovice. V omezené míře slouží rybník i ke koupání.
GPS:
48.998523, 14.407683
Vrbenské rybníky
Přírodní rezervace (od 1. 4. 1990) ležící na severozápadním okraji Českých Budějovic. Zahrnuje čtyři velké rybníky (Černiš, Domin, Nový vrbenský rybník a Starý vrbenský rybník) a řadu mokřadlů.
GPS:
49.001716, 14.431061
Černiš
Největší z rybníků této rezervace (43 ha). Vznik se datuje do roku 1460. Stejně jako ostatní rybníky je napájen z Dehtářského potoka. Odtok je pak jak do toto samého potoka, tak do Starého vrbenského potoka. Černiš slouží jako chovný rybník
GPS:
49.003378, 14.432197
Domin Svou velikostí je na třetím místě (17 ha). Využívá vodoteč z rybníka Černiš. Je celkem mělký (průměrná hloubka 40 cm). Vodní plochu porušuje množství malých ostrůvků, které vznikly během odbahňování v 60. a 70. letech 20. století. Ty jsou hojně využívány k hnízdění ptactva. Slouží jako násadový rybník , kde jsou ryby chovány po dobu 1 roka. GPS: 49.004381, 14.440007
Nový vrbenský rybník
Nejmenší z této soustavy (13 ha).
GPS:
49.008018, 14.442619
Starý vrbenský rybník
Druhý největší rybník v rezervaci (22 ha).
GPS:
49.010583, 14.434227
Slide 1 Heading
Lorem ipsum dolor sit amet consectetur adipiscing elit dolor
Click Here
Slide 2 Heading
Lorem ipsum dolor sit amet consectetur adipiscing elit dolor
Click Here
Slide 3 Heading
Lorem ipsum dolor sit amet consectetur adipiscing elit dolor