Vytvoření tůní, meandrů, význam makrofyt
Revitalizace městského prostředí je klíčovým prvkem moderního urbanismu. V současném světě, kde města rostou stále rychleji, snaha o udržitelnost a zachování přírody jsou nezbytné pro udržení kvality života obyvatel. Význam přírodě blízkých opatření při revitalizaci je nezpochybnitelný a nabízí řadu výhod. Tato opatření zlepšují životní podmínky ve městech, podporují biodiverzitu a tím celkovou ekologickou rovnováhu, jsou nenáročná na údržbu a v neposlední řadě mohou být i finančně výhodná. Vytvoření stanovišť pro rostliny a živočichy zvyšuje biodiverzitu, umožňuje obnovu ekosystémů a jejich stabilní přirozené fungování. Tím se vytváří prostředí, které je příjemné a zajímavé nejen pro lidi. Přírodě blízká opatření by měla být proto prioritou ve strategiích rozvoje měst a urbanistických plánech po celém světě. Projektů tohoto typu bylo v České republice realizováno doposud malé množství a České Budějovice tak mají možnost jít příkladem pro další města.
Pro vybudování stabilního systému je potřeba čas, než se jeho fungování ustálí. Konkrétně v případě Bagru po dokončení revitalizace může trvat i prvních pár let, než se osídlí žádoucími populacemi organismů. Z tohoto hlediska může být zároveň zajímavým výzkumným objektem. V umělých nádržích, kde nefunguje přirozená rovnováha může docházet k přemnožení krevsajícího hmyzu jako muchničky, ovádi a komáři. Právě aplikací přírodě blízkých opatření lze docílit redukce tohoto hmyzu, pokud zde budou dobré podmínky pro jejich predátory jako jsou dravé larvy vážek, obojživelníci nebo netopýři. Zvýšený počet těchto predátorů byl pozorován i po revitalizaci Bolevecké nádrže v Plzni.
Mezi přírodě blízká opatření patří například otevření a obnovení dříve zasypaného či pod zem zavedeného toku. Otevření zatrubněného přítoku Bagru ze Zlaté stoky by umožnilo přirozený vývoj toku, větší vodní plochu, možné stanoviště pro rostliny a živočichy a zkrášlení prostoru v parku či městě. Na odtrubnění mohou navazovat nejrůznější další opatření, například rozvolňování koryt, vytváření meandrů, slepých ramen a tůní, diverzifikační prvky a vegetační opevnění.
Tůně jsou malý vodní útvar, a přirozené i uměle vytvořené tůně se dají brát jako typ mokřadního biotopu. Často se vyznačují bohatou diverzitou živočichů a rostlin a jsou považovány za významný krajinotvorný prvek podporující ekosystémovou stabilitu. V případě Bagru by rozvolňování přítoku tůněmi mohlo mít efekt na zdržení přitékající vody, kdy společně s rostlinami může takováto kombinace umožnit přirozené čištění vody. Velkou úlohu by hrály vhodně zvolené mokřadní rostliny k výsadbě, které mohou velice významně pomoci s redukcí přitékajících živin (především dusíku a fosforu).
Rákosy jsou často rostliny přirozeně osidlující tůně a zároveň i jedením z druhů rostlin hojně používaných pro kořenové čističky vod. Rákos však není jedinou rostlinou vhodnou pro čištění vody od přebytečných živin. Může být využito vícero rostlin, jako například skřípinec jezerní, orobinec širokolistý, zblochan vodní či i více estetické rostliny jako kosatec žlutý, blatouch bahenní, tužebník jilmový a kyprej vrbice. Vždy jde o právě mokřadní rostliny, kterým vyhovuje prostředí bohaté na živiny. Rostliny absorbují a rozkládají organické látky, živiny a další kontaminanty rozpuštěné ve vodě.
V neposlední řadě lze zmínit jako jedno z doplňkových opatření vytvoření meandru na přítoku. Meandry jsou obloukovité zákruty přirozeného, technicky neupravovaného říčního koryta, které se vytvářejí postupnou erozí a sedimentací. Mají mnoho důležitých ekologických funkcí a výhod. První a nejvýznamnější funkcí meandrů je regulace průtoku vody. Díky svému tvaru a způsobu, jakým se vyvíjejí, dokáží efektivně snižovat rychlost proudění vody. Meandry tak přispívají k ochraně říčního území před povodněmi a nadměrnou erozí břehů. Další důležitou funkcí meandrů je vytváření prostředí pro nejrůznější organismy vázané svojí životní strategií na vodu. Díky svému dynamickému charakteru poskytují meandry rozmanitá stanoviště pro vodní organismy, jako jsou ryby, hmyz a rostliny. Umělé vytváření meandrů může být prováděno pomocí různých technik, jako jsou vytváření umělých ostrůvků, výsadba vegetace, umisťováním kmenů, které sklánějí proud určitým směrem, nebo přímé úpravy říčního koryta. Tímto způsobem lze simulovat přirozené procesy a dosáhnout podobných funkcí jako na bezzásahovém přírodním toku, kterých je celé České republice nespočet uměle narovnaných.
Zdařilé uplatnění přírodě blízkých opatření na vodní nádrži a jejím okolí si můžeme ukázat na projektu revitalizace Boleveckého rybníka na Plzeňsku. Rybník býval dříve pokryt vodním květem a voda měla nízkou průhlednost. V roce 2006 zde započal projekt cílený na zlepšení vody v rybníce. V rámci projektu byla využita opatření jako snížení koncentrace fosforu ve vodě, celková redukce rybí obsádky, vysazení dravých ryb a osázení příbřežních částí vegetací. Některá zlepšení byla viditelná ihned po realizaci, jiné výsledky se dostavily až v průběhu let. Průhlednost vody se zvýšila oproti původnímu stavu třikrát, postupně se rozvinul hrubý zooplankton, který pomáhá vodní květ regulovat, a velikost rybí obsádky zůstala i po několika letech na minimu. Voda Boleveckého rybníka se tak stala čistější a průhlednější.
