Jako invazní označujeme ty druhy rostlin a živočichů, které nejsou na dané lokalitě původní, tedy nedocházelo zde k jejich evolučnímu vývoji, a současně toto prostředí významným způsobem narušují. Takovéto druhy byly do nového prostředí zavlečeny z různých důvodů, některé úmyslně, jiné nedopatřením, a to především v souvislosti s lidskou činností. Ovšem ne všechny nepůvodní druhy musí být současně i invazní.
Na území České republiky se vyskytuje nepřeberné množství nepůvodních druhů rostlin a živočichů, z nichž za invazní jsou považovány pouze některé z nich. Pro představu, z celkového množství 1576 nepůvodních druhů rostlin na našem území je v současnosti za invazní označováno 75 druhů. Z řad živočichů je to potom 113 invazních druhů na celkový počet 595 nepůvodních druhů. Invazní druhy se vyznačují svou vysokou odolností, schopností efektivně osidlovat nová území a rychlostí šíření. V případě, že je takovýto živočich, potažmo rostlina, rozšířen na nová území, může nepříznivě působit na místní biotu a postupně nahradit druhy, které se zde původně vyskytovaly. Tímto způsobem dochází k úbytku biodiverzity, tedy rozmanitosti druhů, na našem území, ale i všude jinde po světě. Invazní druhy mohou mít dále negativní dopad na lidské zdraví a současně způsobují ekonomické a hospodářské škody.
Typickým příkladem invazního druhu rostliny je bolševník velkolepý (viz. Obr. 11). Tato rostlina s původním areálem výskytu na Kavkaze byla na našem území vysazena v polovině 19. století za účelem okrasné a medonosné rostliny. Současně je rozšířena po celé Evropě. Jedná se o pozoruhodnou rostlinu s bohatým květenstvím a zajímavě tvarovanými listy. Obsahuje však látky, které při kontaktu s lidskou pokožkou způsobují nepříjemné popáleniny. Nebezpečná je také rychlost šíření, kdy bolševník dokáže vytvářet rozsáhlé porosty dorůstající výšky i 5 metrů a tímto způsobem zastínit a zcela nahradit zbylé druhy bylin. Současně náklady na jeho likvidaci bývají často vysoké a proces odstranění složitý.
Bolševník velkolepý zařazený na seznam invazních druhů rostlin (zdroj: AOPK).
Z dalších nežádoucích druhů rostlin rozšířených na našem území a označovaných jako invazní můžeme zmínit trnovník akát, netýkavku malokvětou nebo třeba borovici vejmutovku, která výrazně konkuruje našemu původnímu druhu borovice, borovici lesní.
Z řad živočichů můžeme jako příklad uvést norka amerického, který byl do Evropy dovezen za účelem chovu na kožešinových farmách. Postupně se však rozšířil i do volné přírody, kde následně téměř nahradil norka evropského. Ten je současně dle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) zařazen mezi kriticky ohrožené druhy. Dalším příkladem invazivních druhů živočichů jsou rak pruhovaný, rak signální a rak mramorovaný. Tito raci pocházející ze Severní Ameriky jsou u nás hojně rozšířeni a výrazně konkurují původním evropským druhům, raku říčnímu a raku kamenáči. Severoameričtí raci jsou odolnější vůči znečištění vody, vyznačují se větší reprodukční a migrační schopností a slouží také jako aktivní přenašeči takzvaného račího moru, proti kterému jsou ale často sami imunní. Tuto chorobu způsobuje skupina organismů zvaná řasovky, která se podobně jako houby šíří pomocí spor neboli výtrusů. Řasovky využívají raka jako svého hostitele, prostřednictvím kterého uskutečňují svůj vlastní vývoj a parazitují tak na něm. Jak již bylo řečeno, nepůvodní severoamerické druhy raků jsou často proti tomuto parazitovy imunní a jeho napadení pro ně nekončí nutně smrtí. Oproti tomu, pokud je račí mor přenesen na některé původní evropské druhy raků, velmi často to končí vymřením populace v celém povodí. Račí mor je také jedna z příčin, kvůli které se rak říční a rak kamenáč ocitli na seznamu kriticky ohrožených druhů a jsou chráněny zákonem.
Pro další příklady invazních druhů nemusíme chodit daleko. V Českých Budějovicích najdeme například křídlatku japonskou, netýkavku žláznatou, nutrii říční a střevličku východní. Také českobudějovický park Stromovka se potýká s problémem tohoto charakteru, a to konkrétně s nepůvodními druhy ryb ve vodní nádrži Bagr. Ty sem pravděpodobně doputovaly Zlatou stokou z Vltavy, vyloučené však není ani úmyslné vysazení veřejností. Jedná se konkrétně o karase stříbřitého, jehož výskyt byl v Bagru poprvé zjištěn při celkovém výlovu nádrže 20. března tohoto roku, a o slunečnici pestrou, jejíž výskyt zde byl již delší dobu znám.
Karas stříbřitý je kaprovitá ryba s nejasným původem, pocházející nejspíše z východní Asie. Do Evropy byl přivezen pravděpodobně za účelem zpestření rybí obsádky v místních vodách. Karas stříbřitý se vyznačuje svou nenáročností na kvalitu prostředí a schopností třít se s jakoukoliv jinou kaprovitou rybou. Z tohoto důvodu v našich vodách téměř nahradil původního karase obecného. Druhým invazním druhem, který se v Bagru vykytoval, byla slunečnice pestrá (viz. Obr. 12). Tato na první pohled atraktivní okounkovitá ryba s původem v Severní Americe byla oblíbenou rybou akvaristů, kteří ji hojně vysazovali do zahradních jezírek jakožto okrasnou rybu. Právě za tímto účelem byla v druhé polovině 19. století přivezena do Evropy, kde se začala rychle šířit i do volné vody. Přestože tato ryba v našich vodách nedorůstá velkých rozměrů, v průměru pouze několik centimetrů celkové délky, je schopna konkurovat mnohým původním druhům ryb o prostor a potravu. Typické je pro ni budování hnízd, do kterých samice následně klade jikry a samec pak hnízdo aktivně hlídá. V tomto období je samec značně agresivní a dokáže zahnat i mnohem větší ryby. V současné době je slunečnice pestrá označena jako invazní nežádoucí druh a od roku 2019 je zařazena na tzv. černý unijní seznam. Platí pro ni tak zákaz šíření, chovu a vypouštění do volné přírody.
Invazní nepůvodní slunečnice pestrá chycena na vodní nádrži Bagr (Foto: M. Dvořáková)
Je důležité o této problematice aktivně informovat veřejnost, především pak obyvatele města České Budějovice, a předcházet tak problémům způsobeným nevědomostí. Právě zodpovědné nakládání s nepůvodními druhy rostlin a živočichů a uvědomění si svých činů v širších spojitostech může napomoci udržet přírodu kolem nás zdravou a druhově bohatou.
